Energetika bez emisí do roku 2030?

Vítr, voda a solární technologie mohou poskytovat 100 % energie a mohou tak vyřadit všechna fosilní paliva

/ Mark Z. Jacobson, Mark A. Delucchi: Cesta k udržitelné energetice do roku 2030, Scientific Ameriran Česko, srpen 2012/.

Studie Stanfordovy univerzity z roku 2009 vyhodnotila zdroje energie podle

Dobré varianty poháněné větrem, vodou a sluncem (WWS):

Horší varianty založené na jaderné energii  a palivech:

Náhrada  benzínu a nafty pro motorová vozidla pomocí  elektromobilů s akumulátory  a palivovými články  přinese omezení emisí zvláště ve městech. Dobíjení a elektrolytický zdroj vodíku  bude ze zdrojů WWS. Větrná, vodní a solární energetika představuje obrovské změny ve výrobě, ale je možná. USA během 2.světové války produkovaly 300 000 letadel. Od roku 1956 USA za 35 let vybudovaly 76 000 km dálnic.

Světová potřeba  elektrického výkonu  ( TW) v roce 2011   z tradičních zdrojů           12,5 TW
Světová potřeba  elektrického výkonu  ( TW) v roce 2030   z tradičních zdrojů           16,9 TW
Světová potřeba  elektrického výkonu  ( TW) v roce 2030  z obnovitelných zdrojů    11,5 TW 


svet-energetika-2011-2030

Graf-1 -světová spotřeba do 2030, zdroj Scientific American Česko, 2012/8.

Obnovitelné zdroje lze lépe lokálně rozložit  ( v USA zhruba do vzdálenosti 300 km), dojde pak k  úspoře při přenosu  elektrické energie na dálku. Propojení  větrných a slunečních zdrojů má pomoci kompenzovat slabiny obou- za slunečného počasí obvykle málo fouká vítr a naopak. Geotermální zdroje lze považovat za konstantní  zdroj  výkonu nezávislý na vnějších vlivech.

Teoretický potenciál obnovitelných zdrojů světa je obrovský.

Nelze však počítat s širým oceánem, hornatými, odlehlými  oblastmi a chráněnými krajinnými oblastmi.  Naopak střechy měst jsou vhodné pro fotovoltaické panely. Celkový  využitelný  elektrický výkon ( TW)  v okamžitě dostupných oblastech

svet-realne-zdroje
Graf 3- reálné využití obnovitelných zdrojů,
zdroj Scientific American Česko, 2012/8

zmeny-podil-zdroje-energie-svet

Graf 4- energetický mix 2000-2050-2100. Primární energie v EJ ( 1 Exajoule =1EJ = 10^ 18 J = 278 000 GWh ). Změny podílu zdrojů energie svět do 2010. Podle tohoto grafu podíl uhlí (?) má klesat od 2030, zemní plyn asi od 2030-2040, biomasa od 2030-2040, energie větru od 2040. Od roku 2040 má být zřetelný nárůst podílu sluneční energie.Jaderná energie má vymizet do 2100 a geotermílní má dosáhnout hodnoty několika %.

Jiné zdroje tvrdí něco jiného. Ropa ( od 2005), zemní plyn ( od 2025) a dokonce i uhlí ( od  2025) jsou na hranici zlomu a poklesu těžby. Pokles těžby uhlí má být pomalý a ještě roku 2045 má být kolem  3 000 Mtoe. Zajímavé je, že hodnoty maxim jsou si navzájem blízká 3000 Mtoe/rok až  4000 Mtoe/ rok ( 1 tuna ropného ekvivalentu =1Mtoe = asi 42 GJ energie). Kolem roku 2050 má být pokles všech fosilních  druhů zdrojů energie, stagnace jaderné energetiky a vzestup vodní a obnovotelné energie. Součty jednotlivých zdrojů všech energiií kolem roku 2095 dosahují přibližně 1/2 dnešních zdrojů ropy, zemního plynu nebo uhlí. Svět prostě není připraven na energetický kolaps a nechce o něm ani slyšet.  Odhady se diametrálně liší, neliší se jen vyčkávací taktika. Kodaňskou úmluvu potvrdily roku 2012 vpodstatě jen země EU, které přestavují 15 % světových emisí.

energeiticke zdroje  do 2095 

Graf 5 - využití světových energetických zdrojů  1965 -2095.

 ropa-svet-2050

Graf 6 zdroje ropy 1965-2050

zemni-plyn-2050-svet

Graf 7- zdroje světového zemního plynu 1965-2050

uhli-svet-2050

Graf 8- světové zdroje uhlí 1965- 2050

energetika do 2030

Graf 9 - výkon obnovitelných zdrojů- svět 2030, zdroj Scientific American Česko, 2012/8

Průměrný prostoj v důsledku roční údržby ( dny v roce a %)

Zcela jiná je otázka, kolik dní v roce a v jakém období lze alternativní energii využít.  Sluneční energii lze využívat především ve dne, akumulační sluneční systémy s pohlcováním tepla do taveniny solí jsou drahé, mohou však být využity i k dodávkám podle potřeb  energetické špičky v dané oblasti.

Do roku 2030 podle uvedeného odhadu Stanfordské univerzity by bylo možno dosáhnout:

Vodní a geotermální  energetika- celkem 1,1 TW ( 9% celkové dodávky)

Větrná energetika – celkem 5,8 TW ( 51 % celkové  dodávky) by vyžadovala  Sluneční energetika – celkem  4,6 TW ( 40% celkové dodávky výkonu)  Náklady na výrobu a přenos WWS energie budou menší, než plánované náklady na fosilní a jadernou energetiku.

Největší překážkou bude nedostatek speciálních materiálů –

 

Graf 10 - ČR obnovitelné zdroje  energie 2010 -2030



Graf 11-ČR 2010- 2030 Obnovitelné zdroje elektřiny

CR-vetrne-2011

Graf 12- instalované kapacity větrných elektráren ČR 1996-2011

http://www.tzb-info.cz/1037-krize-vetrne-energetiky-u-nas-dusledky-a-priciny

Z prodeje elektrické energie za rok 1997 byl stanoven "součinitel využití - Kf". Jde o poměr mezi skutečně vyrobeným množstvím a teoreticky možným množstvím elektřiny. Tedy elektrárna by měla součinitel Kf=100% tehdy, pokud by pracovala s jmenovitým výkonem 24 hodin po 365 dnů v roce. Přitom je třeba upozornit, že jmenovitý výkon větrné elektrárny se udává při rychlosti větru okolo 15 m/s. Takový vítr ale vane jen několik hodin v roce. Součinitel využití se u dobrých vnitrozemských lokalit na návětrné (německé) straně Krušných hor vyšplhá na 25%. Naše výsledky jsou podstatně horší , snad kolem 10%.

http://www.bydleniprokazdeho.cz/jak-vyuzit-solarni-energii-doma-a-na-zahrade-.php . Je to jedna ze stránek, kde nám  solární energii hezky vysvětlí. Méně se už dozvíme, že solární běs u nás budeme splácet 20 let. Nenechme se ale rušit:

Slunce je nevyčerpatelným zdrojem energie a její využití je nenáročné a především šetrné k přírodě. Efektivita závisí samozřejmě na místě, ve kterém bydlíte. Ačkoliv podle průzkumů lze využívat sluneční energii po celém území naší republiky, více energie získáte, pokud bydlíte v horských oblastech a na místě s velkou intenzitou i délkou slunečního svitu. Vše závisí také na proměnlivosti počasí. Energii ze slunce můžeme využívat dvěma způsoby.

slunecni-potencial-CR
Průměrné roční sluneční záření na území ČR

"Podle dosavadních měření se délka slunečního svitu, kdy jsou bezmračné dny v ČR, pohybuje v hodnotách od 1400 do 1700 hodin za rok. Globální záření, které dopadá kolmo na 1m2 se pohybuje 1350 Wm-2. Z toho část se odrazí zpět do atmosféry a na zem pronikne kolem 800 - 1000 Wm-2."  Zdroj Revolt s.r.o.

 

Můj názor : Na povrch u nás tedy pronikne nejvýše 1000 W/m2. Reálná účinnost  fotovoltaických  panelů je asi 12%.

Elektřinu nelze skladovat, elektrickou energii lze se ztrátami a dalšími náklady akumulovat např. do přečerpávacích nádrží, do stlačeného vzduchu nebo roztočených setrvačníků.

Současné alternativní zdroje  naší republiky tedy globálně neřeší základní problémy:

 http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/potencial_oze/$FILE/oued-potencial_tab1-20100317.jpg

Evropa-nove-zdroje

Graf 13-  Evropa 1995-20111 Nově instalovné výkony elektráren.

Asi 90% nově instalovaných výkonů v Evropě v období po roce 2 000 jsou  obnovitelné zdroje a plynové elektrárny, které se dají využít jako alternativní k větrné a sluneční. Plynové elektrárny neznečišťují životní prostředí jako uhelné, lze je rychleji uvést do plného výkonu. Odpadní teplo lze u paroplynových elektráren užít k vytápění-celková účinnost asi 90%.

Můj závěr: Výroba elektřiny v parních elektrárnách ( na uhlí , ropu nebo jadrené) pracují s účinností  řádově 40 %  energie uniká chladcími věžemi bez užitku. Temelín jeden 1000 MW blok má tepelný výkon 3 000 MW a do sítě dodává 915 MW. Modernizované bloky  o 20 MW více, čili tepelná účinnost výroby elektřiny je kolem 31%. Postavit moderní vysokotlaké teplovody do blízkých měst jsou několikamiliardové náklady s nejistou návratností.  Při pohledu na graf 5 se chmurným energetickým výhledem do roku 2095 se vnucuje otázka, zda si můžeme dovolit topit Pánu Bohu do oken. Žijeme s hlavou v oblacích a máme tam i svá cloud úložiště dat. Fenomén roku 2012 je šťastně za námi, je na čae se zabývat něčím rozumnějším. Mnoho proroků se mýlilo, mýlit se může i věda a hlavně nic definitivně nevyřeší.  Každý vyřešený problém nastolí tři další, o kterých jsme před tím nevěděli. 

Tento článek o energetice nic nevyřešil a nastolil tři otázky- zda má smysl ho psát, číst a něco si z toho pamatovat. 

Použitá literatura : [1] Mark Z. Jacobson, Mark A. Delucchi: Cesta k udržitelné energetice do roku 2030, Scientific Ameriran Česko, srpen 2012.