Článek pana Pavlíčka "Konec mýtu o klimatické citlivosti" http://www.osel.cz/index.php?clanek=5260
a článek pana Kremlíka "Satellitegate NOAA: Virtuální oteplování přesáhlo bod varu! " http://www.osel.cz/index.php?clanek=5273 
se snaží v duchu  serveru OSEL.cz o zpochybnění globálního oteplování, vlivu CO2 a  antropogenního vlivu na klima.

Komentář:
Je škoda, že tito autoři si nepřečetli třeba
http://www.skepticalscience.com/translationblog.php?n=100&l=1
kde jsou shrnuty vědecké důkazy antropogenního působení a vlivu CO2 do několika stránek. Tyto argumenty se vyvrací těžko. Snáze  je napsat článek klimatického bulváru o chybě satelitu NOAA-16 nad Michiganským jezerem. Satelitních kontrolních stanic je asi 1 200  a satelitů NOAA pokud vím víc ( NOAA 14 až 19). Satelit UAH má podle dole níže uvedeného grafu z biocab.org teploty nižší o 0,2°C -0,3°C. Při pohledu na celosvětovou mapu teplot podle NOAA, kde v polárních oblastech je oteplení až o 5°C, musí soudný člověk vidět, že i snížení nárůstu teplot o 0,3°C proti hodnotám dokládaným NOAA je pořád silné oteplení, i když na menší části planety.
1. Oteplování se jako trend nezpomaluje po roce 2000. Graf a trend za období 1960-2010 není sice do konce roku, ale pokud jde o teplotu celé Země, nemělo by to moc vadit, máme dvě polokoule. Mezi 2000-2010 jsou však 4 maxima a jen tři minima. Trend roku 2010 směřuje dolů, přitom první půlrok 2010 patří mezi historicky nejteplejší ( viz http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2010080006).
Grafy v článku pana Pavlíčka končí rokem 2 000, takže z hlediska zastavení oteplování po roce 2000 nevypovídají o ničem. Trend  teplot 1960-2009 je podle následujícího www.woodfortrees.ogr  minimálně +0,6°C.

Poslední graf v článku pana Pavlíčka končí rokem 2009 a rovněž svědčí o trendu oteplování po roce  2000, stejně jako o celkovém trendu 1979-2009.

Trendy Klementina a satelitní teploty Klementina 1979-2009.

Na webu ČHMI průměrné měsíční a roční teploty na Karlově, který je asi 2 km od Klementina.
Platí pravidlo, že zimní teploty jsou na Karlově o 0,7°C nižší než v Klementinu a po zbytek roku o 0,6°C nižší než v Klementinu.
Ještě jinak- teploty Klementina jsou minimálně o 0,6°C vyšší, než stanice Ke Karlovu podle ČHMI. Tepoty a grafy jsou na
http://zmeny-klima.ic.cz/klementinum-teploty-1770-2009-graf.xls
Na http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2010010013
je graf teplotních odchylek podle NOAA 1979-2009
Červený bod nárůstu teplot v okolí oblasti naší republiky je 1°C- 2°C.Podobně první půlrok 2010 má červený bod nárůstu 1°C- 2°C- viz
http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2010090013
Nárůst teplot proti průměru 1971-2000 v Klementinu je rok
2007 více o + 1,717°C
2008 více o + 1,317°C
2009 více o + 1,017°C
Nevidím tam údajné navyšování teplot satelitem NOAA, který, pokud vím, létá níže jako meteorologická družice asi v 800 km nad povrchem. Jak létají vysoko jiné satelity měřící teplotu atmosféry nevím, ale horní stratosféra se ochlazuje.

Výřez z grafu odchylek teplot podle NOAA z článku http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2010090013

Z diskuze o tomto Pavlíčkovu článku vyplývá, že nízká citlivost klimatu na změny je nereálná. Jak mohlo dojít k rychlým změnám teploty třeba jen na konci poslední doby ledové? Dr.Roy Spencer tvrdí, že za všechno mohou mraky. Přízemní mraky způsobují podstatné oteplení pohlcováním IČ, stratosférické bílé mraky způsobují mírné ochlazení odrazem slunečního světla do vesmíru. IPCC  odrazu od mraků přičítá celkem asi 26 %. Albedo Země odpovídá asi 30% odrazu celkem. Jsem schopen rozumět tomu, že v době ledové bylo málo mraků a byly světlé od sněhu, takže hodně odrážely.  Za chladu jsou  mraky kondenzované v nižší výšce atmosféry a tepelná poklička mraků je nižší. Zvýšení teploty vede k většímu množství dešťových mraků, zvýšení koncnetrace vodních par a tedy k dalšímu otelování. Takže citlivost na tepelné změny je velká, což dokládají i grafy teplot Vostok za 450 000 let. Maximai minima jsou ostrá, přechody rychlé, takže, kde je proklamovaná nízká citlivost klimatu na změny?
Článek http://www.skepticalscience.com/translationblog.php?n=100&l=1 přináší důkazy o antropogenním vlivu, grafy nárůstu ročních teplot podle tohoto článku svědčí pro vliv CO2 a skleníkových plynů, slunce v noci nesvítí.

 


Trend teplot podle NOAA je tedy asi o 0,2°C až 0,3°C vyšší, než UAH, který přesto také rostě po roce 2000. Trend UAH roste 1978-2006 o 0,2°C, trend NOAA v tomto období roste o 0,3°C.


Článek pana L.Motla
http://neviditelnypes.lidovky.cz/veda-klimaticka-debata-s-prof-lapinem-ds1-/p_veda.asp?c=A090624_174557_p_veda_wag
si dává práci v celém odstavci zesměšňovat prof. Lapina za přeřeknutí v klimaskeptické emotivní diskuzi. Sám pan L.Motl uvádí bez odkazů, že trend po roce 2000 se neotepluje, což není pravda, jak ukazují předchozí grafy. Dále pan L.Motl uvádí : Oxid uhličitý mění tento energetický rozpočet asi o 1,5 Wattu na čtvereční metr. Ale oblačnost v průměru ochlazuje povrch asi o 30 Wattů na čtvereční metr, což je 20x více.
Komentář: Když budeme
jako on hnidopišit, tak jednotka watt se píše s malým w. Podle http://zmeny-klima.ic.cz/sklenik/sklenikovy-efekt/dopad-vyzarovani-sklenikovy-efekt.html
 

Pohlceno atmosférou 67W/m2, vyzářeno atmosférou 63 W/m2. Tedy celkem pohlceno 4 W/m2.
Odraženo atmosférou 77 W/m2. Celkový ochlazovací efekt atmosféry tedy vychází 77-4 = 73 W/m2. V pravé části obrázku je 30W/m2 vyzářeno z jakéhosi obláčku (po předchozím pohlcení 350 W/m2 vyzářené povrchem).Tento oblak symbolizuje podle mého skleníkový efekt, kde 195 W/m2 se zadržuje skleníkovými plyny a 30W/m2 tyto plyny vyzařují jako absolutně černé těleso. Jinak řečeno -pohlcování skleníkovými plyny není nasyceno. Článek pana Pavlíčka http://www.osel.cz/index.php?clanek=5260 tvrdí:  Změna rozlohy mraků o 1 či 2 % představuje rozdíl mezi předindustiriálními teplotami a přelomem 20. a 21. století. Jinak řečeno - 1,5 W/m2 antropogenního působení je podle tohoto článku na osel.cz  asi 1-2% z účinku mraků ( vezmu 1,5%). Pak 1,5% = 1,5 W/m2. čili 100% je 100 W/m2.
Komentář: Takhle klimaskeptici tvoří data. Oblačnost ochlazuje podle Motlova článku nahoře o 30W/m2 nebo výpočtem podle Pavlíčka z jeho údajů o 100 W/m2. Je to rozdíl 70 W/m2  z 342 W/m2, což je 20,5% dopadu slunečního záření. Takže na straně klimaskeptiků střídavě obačno.

%