Tání ledovce v Grónsku. Podle National Geographic 6/2010.
Erik Rudý (
http://cs.wikipedia.org/wiki/Erik_Rudý), patrně 982 přistál v jižní části
Gronska ovlivněné teplým Golfským proudem. Wikipedi mluví o vyhoštění z Islandu
za vraždu dvou synů souseda, spor byl o nevrácení prken. Časopis NG píše o
vraždě , když vznikl spor o nevrácené postele, patrně šlo tedy
opět o pár prken. Po 3 letech se Erikvrátil na
Island a podle Wikipedie přilákal 14 lodí s 500 osadníky. Vezmu to jen
letmo, časopis nemám zrovna v ruce. NG říká, že bylo celkem 4 000 osadníků. Shodují
se se ságou a v tom, že název Zelená
země (Groenland) si Erik vymyslel, aby osadníky
nalákal. Vikingové vezli sebou dobytek a hospodařili zemědělsky jako v
Evropě. Po ochlazení se přizpůsobili, lovili a prodávali tulení kůže a mroží kly
výměnou za dřevo a železo. NG uvádí, že Vikingy mohlo oslabit to, že při
ochlazení špatně přežívají tulení mláďata, která v létě potřebují teplo. Lov
tuleňů se z pobřeží přenášel na moře a větší vzdálenosti, Vikingové lovili ve
velkých skupinách a náhlá bouře mohla ohrozit velkou část mužů v produktivním
věku. Někdy kolem 1300 se se severu šířili z Kanady Inuité, vikingové se
snažli rozšířit využití území směrem na sever. Není uváděn zásadní konflikt mezi
nimi a Inuity, kteří lovili v menších skupinách. Rok 1408 je poslední zápis o
Vikinzích v Grónsku . Šlo o svatbu v kamenném kostele, jehož zbytky jsou dodnes
blízko místa původního přistání Erika Rudého. V dopisu řešícím dědictví na
Islandu nebylo nic o problémech Vikingů- ani ztráta lodí, ani nemoci nebo spory.
Mateřská země Vikingů - Dánsko, ztratilo za třicetileté války zájem podporovat
Island a jistě i Gronsko. Mluví se o ztroskotání flotily lodí, která měla
přivézt pomoc strádajícím Vikingům.
Autor článku v NG cituje místního obyvatele, který říká, že na 15 km vzdálený
ostrov Disco se jezdilo před 20 lety po ledě autem. Není u stále počasí, jsou
problémy s lovem z ledu. V posledních 12 letech celkem 10 x led k ostrovu
nezamrzl. V Grónsku taje asi 200 km3 ledovce /rok ( víc než celkový objem
Alpský ledovců) Trhlinami až desítky metrů hlubokými proniká voda z tání (
duben- říjen), vzniká ledovcový mlýn, ledovec je zdola po podloží zaléván vodou
a může klouzat a odlamovat se. Hodně pozornosti věnují fotografie tmavým místům
na ledu vznikajícím primárně usazováním prach a pak táním vody ( tmavě modrá
barva).
Grónsko získalo větší samostatnost na Dánsku, dotace Dánů trvají, zhruba 11 000
dolarů/rok/osobu. Grónsko má v mělkých šelfech při březích asi 2x víc ropy, než
je v Severním moři. Zájem je i kovy vzácných zemin, potřebných pro
elektrotechniku ( uvedeny jsou fluorescenční svítidla asi ve smyslu
kompaktní zářivky).
Obyvatelé Grónska nejsou potomky prvotních Vikingů, ale Inuitů a dánských
misionářů hlavně od 18. století, většina Groňanů má dánská jména. Grónsko je závislé na rybolovu, pokles lovu
tresek a hlavně krevet ( tento pokles je dáván do nejasných souvislostí se
změnou klimatu. Na ostrově jsou farmy ovcí, podporovaných 2 miliony dolarů ročně
dovoze sena. Jeden z obrázků ukazuje traktor s lisem, který dělá koule ze
sena. Zelená země tam tady je na jihu ( 680 km na jih od polárního kruhu), ale luk pro sklizeň traktory pomálu. Jiný
obrázek ukazuje ruční sklizeň brambor, v pozadí jsou v zálivu plovoucí ledovce.
Ledovcový příkrov - je až 3,2 km vysoký a má čočkovitý tvar uprostřed nejvyšší a překrývá i místa, kde v podloží není pevnina, ale moře, začal vznikat před asi 1-2 miliony roky. ledovec je asi na 80% plochy ostrova a tají okrajové části. Ani při maximalistickém odhadu oteplení o 5°C do 2100 nehrozí. že by podstatná část Gronska roztála, jak ukazuje obrázek. Po odlehčení dojde k částečnému zdvižení pevniny. Před tím až k době před 10 mil roky bylo teplé podnebí a Grónsko bez ledu. Ledovec vzniká tam, kde víc sněží, než taje, takže to není jen záležitost teploty, ale i srážek. Ledovec leží asi na 80% ostrova.
Neuvěřitelný průtok je tzv. ledovcovým mlýnem. Článek popisuje jezero z roztálého sněhu o ploše několika km2, objemu 40 000 000 m3, které náhle za 84 minut odteklo ledovcovým mlýnem. Průtok uvádí větší, než Niagarské vodopády. Vychází to 40 000 000/84*60 = skoro 8 000 m3/s. Průtok Prahou v roce 2002 se blížil 6 000 m3/s. Roku 1784 se odhaduje průtok Prahou na 4 500 m3 a o něco větší měl být 1432.
