Graf :Podíl skleníkových plynů podle zprávy IPCC 2007, zpět na http://zmeny-klima.ic.cz/
Graf : Neúčinnost Kjótskeho protokolu
do roku 2100 podle Lomborga
celá zpráva IPCC 2007 česky
Skleníkový efekt podle anglické Wikipeide: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7c/Atmospheric_Transmission.png
Červený graf ukazuje vyzařování Slunce při teplotě 5525 K na povrchu- s
vyznačením viditelného spektra asi 380-780 nm ( vodorovná osa vlnových délek
není lineární ale nejspíš logaritmická a je pro všechny součásti grafů stejná.)
Modrý graf odpovídá modré křivce pro teplotu Země obvykle uváděnou jako průměr
14°C= 287 K. Křivka vyzařování je dosti podobná kupě sena ( 5 mikrometrů až 70
mikrometrů, jasné maximum odpovídající teplotě Země je asi 10
mm.
Pro skleníkový efekt je podstatné to, co je pohlceno- to je skoro všechno vyjma
modrou plochu grafu s výrazným maximem asi 8-15 mm.
Oblasti pod 5
mm, kde je pohlcování vodní párou, mají
malý vliv, tam Země nevyzařuje více až při vyšší teplotě ( fialová křivka je
pro 310 K). V oblasti největšího vyzařování Země má vodní pára slušné okno,
které zalepuje asi kolem 15-20 mm a pod 5
mm pohlcování vlivem CO2, těsně kolem 10
mikrometrů ozon O3 a kolem 8 mm methan CH4
a N2O.
Proti představě, že CO2 dosáhl "nasycení" a jeho vyšší koncentrace už
nic neovlivní, lze vznést tyto námitky viz nahoře a i výřez grafu dole:
>>Při vyšší teplotě je vyzářená energie vyšší (= větší plocha pod křivkou, což není
moc z grafu patrné) a maximum se posouvá ke kratším délkám, to ukazuje
schématicky fialová křivka pro 310 K. Příspěvek pohlcování CO2
v oblasti kolem 5 mm, se tím tedy zvýší. Tato oblast
je prakticky mimo pohlcování vodní párou a je to dobře vidět i na vlivu CO2
na celkové pohlcování, kde je výrazný pík, jehož význam poroste se vzrůstající
teplotou a posunem maxima.
>> Větší koncentrace CO2 způsobí větší "kupku sena", tedy bude i více molekul v okrajových oblastech křivky pohlcování, kde není naplněno 10% pohlcení IČ. Křivka bude prostě větší, širší a nahoře rovná, jako četné píky vodních par. To se dá zjednodušeně vyjádřit tak, že bez CO2 by byla teplota Země asi o 3°C nižší, s dvojnásobným množstvím CO2 by byla o 2°C vyšší. Koncentrace CO2 se tedy neblíží žádnému stavu nasycení, kdy zvýšení koncentrace nemá už vliv na pohlcování.
>> Grafy teplot během 70 milionů let ukazují jasnou souvislost CO2 a teploty oceánu, před asi 55 miliony let byla koncentrace CO2 asi 2800 ppm a teplota oceánu asi o 10-14°C vyšší než dnes.
Neříkám, že rozumím tomu, proč to tak
je. Nechápu ale, jak může někdo po nahlédnutí na tento graf popírat
vzájemnou závislost teploty a koncentrace CO2 . Stejně jako tvrdit, že dojde k
jakémusi nasycení a větší množství CO2 nemá vliv na celkovou teplotu. Před 50-60
mil. roky byla koncentrace CO2 vyšší nejméně 7x a nasycení nikde k vidění- jen
více CO2 = vyšší teplota a méně CO2 = nižší teplota. A nemusíme řešit, co bylo
prvotní, obě křivky mají silnou korelaci ukazující na vzájemnou souvislost.
Vysoký podíl CO2 v atmosféře Venuše přispívá silně k jejímu velkému skleníkovému
efektu.
Můj názor -
Obrázek dole: Pro vyzařování IČ tepelného záření Země má smysl uvažovat jen část
grafu, kde se skutečně vyzařuje, tedy značné plochy možných pohlcování vodních
par zvláště hluboko pod 5 mikrometrů jsou mimo tuto vyzařovací oblast Země a tedy nemají
žádný význam, pro skleníkový efekt. Jestliže tedy srovnáme plochu pod modrou křivkou
grafu, vidíme, že modrá vybarvená plocha propuštěného IČ celkem (asi
s maximem 8-15 mikrometrů) odpovídá oblasti propouštěné vodními parami. V oblasti maxima
pohlcování IČ vlivem CO2 je to asi 15 mikrometrů nebo celkem oblast 12-20
mikrometrů a dále oblast kolem 5 mm. Takže CO2 pomáhá prakticky uzavřít IČ asi od 13 mikrometrů do 20
mikrometrů, což je oblast, kde samotné vodní páry nestačí , jejich světle modrá plocha je v
této oblasti 12-20 mikrometrů notně děravá. V oblasti kolem 5
mm CO2 převažuje, vyzařování Země je tu ale menší.
Takže závěr : Vodní páry propouští IČ odpovídající bílé ploše nad světle modrou, "těžiště" tohoto propouštění je vyznačeno zelenou svislou čárou a je asi 10-11 mikrometrů. Vliv CO2 je tedy takový, že z této bílé plochy "ucpe" prakticky úplně IČ mezi 12-20 mikrometrů a kus kolem 5 mm. Pokud porovnáváme vliv CO2 a vodních par, pak ve vyzářeném IČ představuje podíl CO2 navíc proti vodní páře zhruba plochu hnědě ohraničeného trojúhelníka a obdélníka. Tato plocha (= vliv CO2) odpovídá tabulce podle české wikipedie ( heslo skleníkový efekt), která je dole: kde CO2 představuje asi 100%-88% = 12 % vliv CO2, vliv vodních par je nejednoznačný vzhledem k mrakům, je udáván na 60-90% a IPCC to rozhodně nepopírá. Není to tedy poměr působení vodních par : CO2 v poměru 10 000 :1, ani 684 210:1, jak bylo zde nedávno vypočítáno v jednom diskusním příspěvku. Příspěvků ke skleníkovému efektu je na Google asi 1,8 milionů a ke skleníkovým plynům asi 4,5 milionů. Vliv vodních par v mracích je obrovský ( uvádí se 20% a může dosáhnout místně až 30%) dopadajícího záření. Pokud bych chtěl zastánce supervlivu vodních par trochu podráždit, řekl bych, že globálním oteplením se zvětší troposféra a plocha oblak, čímž se odrazí více do vesmíru. Mnohé stránky se mohou mýlit- jistotu, že se mýlí prakticky všichni má jedině jeden pán. Za shlédnutí stojí jistě za to graf celkového podílu lidského faktoru na http://www.zmeny-klima.ic.cz/sklenik/grafyIPCC2007.htm ukazující poměr skleníkových plynů ( vyjma vodních par), kde CO2 bez výjimky dominuje.
Je obtížné oddělit procentní příspěvky jednotlivých plynů ke skleníkovému efektu, protože pohlcované infračervené spektrum různých plynů se překrývá. Nicméně lze spočítat procenta z pohlceného záření a zjistit:
Odstraněné složky | % z pohlceného záření |
---|---|
Všechny | 0 |
H2O, CO2, O3 | 50 |
H2O | 64 |
Mraky | 86 |
CO2 | 88 |
O3 | 97 |
Žádná | 100 |
Dole je jiné schéma z hesla Wiki (geenhouse effect), které ukazuje, že poměr IČ záření, které projde atmosférou do vesmíru : IČ pohlcenému = 40: 350 (zde W/m2). Tento poměr není v principiálním ve sporu s grafy nahoře, ale v naprostém rozporu s výkladem že vodní pára způsobuje skleníkový efekt 10 000 krát větší ( podle zdejšího diskutéra 684 000 krát), než CO2. Při pohledu na graf s modrou plochou a křivkou IČ je přímo napsáno, že "pronikající vzestupné tepelné záření", tedy unikající IČ představuje 15-30%. Graf má totiž logaritmickou vodorovnou osu, takže v normálním měřítku je značně protažený doprava ( na pravou stranu je křivka pozvolnější, méně strmá, jako na grafech záření absolutně černého tělesa v normálním měřítku.
Dalekosáhlé úvahy v diskuzi, jak Země vyzařuje i jiné frekvence, než IČ, jsou nepochopitelné. Vyzařování absolutně černého tělesa závisí na teplotě, jak ukazuje první graf- Slunce asi 5 500 K, Země asi 290 K. Ano, Země jako vesmírné těleso je zdrojem dalšího záření, nejen tepelného. Je to však ODRAŽENÉ záření Slunce, tedy odpovídající 5 500 K. Odraz začíná už asi 20% od oblak přímo zpět do vesmíru, dále od oceánů, málo od pevniny. Tento odraz nesouvisí vyzařováním IČ, které záleží na teplotě Země (290 K), čemuž odpovídá IČ zhruba kolem 10 mikrometrů.