Dochází nejprve k nárůstu teplot a pak
následně k nárůstu koncentrace CO2 ?
zpět :
http://zmeny-klima.ic.cz/
Grafy bývají interpretovány tak, že
dochází nejdříve k oteplení, tak nárůstu CO2. Z toho se vyvozuje, že
nemá smysl omezovat emise CO2. Následuje upravený graf podle knihy
V. Barros : Globální změna klimatu , MF 2006. Autor knihy je klimatolog a
nejspíš i člen IPCC, ale řeší klima, ne co se má nebo nemá dělat. Grafy jsou v
knize , pokud si pamatuji, pod sebou- jenom jsem je posunul přímo na sebe.
Závislost průběhu teplot a koncentrací CO2 vykazuje za posledních 175 000 let souběžný charakter. Nemám zdrojová data, a tak vytvoření regresní křivky a koeficientu spolehlivosti R2 nelze provést. Tento koeficient R2 však vyjadřuje pouze věrohodnost proložení regresních křivek vzhledem k průběhu každého z grafů. Nejedná se o korelační koeficient, který vyjadřuje vzájemnou závislost bloků dat. Korelace teploty a koncentrace CO2 je vysoká, křivky mají celkově shodný průběh - to je mimo diskuzi. Čas běží zprava doleva k mladším hodnotám.
Oranžově jsou vyznačeny plochy, kde teplota a CO2 rostou nebo klesají souběžně nebo změna teploty předchází změnu CO2. Jsou tam tedy velkoryse zahrnuty i části grafu, kdy změna teploty nepředchází jednoznačně změny CO2. Celkově tyto oranžové plochy můžeme brát jako "protialarmistické", to je že prvotní je vliv teploty.
Zeleně jsou označeny plochy, kdy zvýšení teploty vede k poklesu CO2 nebo naopak- snížení CO2 vede nárůstu teploty. Tyto plochy lze tedy brát jako "alarmistické" - odporují tomu, že teplota je prvotních spouštěcím faktorem oteplování. Nedokazují však, že oteplení způsobuje CO2. Obecně zelené plochy -jde o časově menší přechodová období. Celkově pro delší období větší teploty odpovídají větší koncentraci CO2 a naopak nižší teploty odpovídají nižší teplotě.
Bílé plochy uvnitř grafu jsou místa, kde hodnoty teplot a CO2 jsou rozkolísané.
Modré plochy jsou místa, kde zvýšení CO2
vedlo následně ke zvýšení teploty - tedy ono diskutované téma dnešních dnů.
Závěr: Souvislost změn teploty a CO2
je evidentní- více CO2 vede k větší teplotě. Vyšší teplota
vede k více CO2. Ochlazení vede k menšímu množství CO2 a méně CO2
vede k ochlazení. Čili zkoumání prvotního působení není to podstatné. Zbývá
jen vyřešit, proč dochází k opravdu dlouhodobým změnám teploty- dobám
ledovým. Klimatologové odpovídají -příčiny dob ledových a meziledových
neznáme, shodují se na tom, že to působí souběžně více faktorů, které se
mohou zesilovat. Jde o vliv aktivity Slunce, naklonění zemské osy,
výstřednost drány Země, změny odrazivosti povrchu, změny mořských proudů,
uvolnění methanu z klatrátů v oceánech a permafrostu, pohyby kontinent a
následné změny proudění, změny v atmosféře - ozon prý vznikl asi před 700
miliony let. Velmi podstatné spouštěcí jevy jsou náhlé změny sopečné
činnosti, velký vliv mohou mít kosmické srážky s velkými tělesy a neujasněný
je vliv pohybu Slunce v Galaxii, průchody mezihvězdnou hmotou a vynořování
se nad galaktický rovník ( cyklus asi 65 mil let). Samotné Slunce zvyšuje
svou činnost velmi málo- asi o 10% za miliardu let.
Při teplotě 220 K je vyzařování asi 133W/m2. Při teplotě 288K je to 390 W/m2. rozdíl tedy činí asi 257 W/m2. Tento výkon 257 W/2 bude tedy vyzářen směrem k teplejší zemi, nahoře je teploty nižší - asi o 6,5 °C na 1 km celkem lineárně asi do 11 km. Tlak vzduch klesá nelineárně - asi každých 5,5 km klesne na polovinu, tedy v 11 km bude asi tlak 250 hPa. ( podle tabulek bude tlak v 10 km 260,7 hPa, v 5 km bude 533 hPa.